Jak služba obvykle probíhá?

1. Žádost o službu


Naše služba se specializuje na práci s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením, od narození do sedmi let věku.

První krok je na rodičích

O službu rané péče si musí rodiče požádat sami. Kontakt Vám může na základě vyšetření předat například praktický lékař, oční lékař či neurolog. Ne, není nutné mít předem stanovenou diagnózu. Obrátit se ale na nás může každý, kdo pozoruje neobvyklé projevy ve zrakovém vnímání dítěte.


K žádosti o ranou péči Vám stačí nadiktovat základní údaje o dítěti a popsat projevy a obtíže dítěte. Pracovnice Rané péče EDA vše pečlivě zaznamenají a do 14 dnů se Vám ozve některá s našich poradkyň, která si s Vámi domluví termín 1. konzultace.

Ozvat se nám můžete buď telefonicky na čísle +420 724 400 820

nebo na e-mail: info@eda.cz

Kontakt na ostatní pracoviště rané péče je k dispozici na webu Asociace rané péče.

2. První konzultace


Služba rané péče je odborná terénní služba, a tak poradkyně Rané péče EDA na první konzultaci zavítá k rodině domů. Domov je místem, kde se rodiče i dítě cítí nejlépe a poradkyně tak má příležitost pozorovat dítě v jeho přirozeném prostředí.


Co rodinu  na první konzultaci čeká:

  • Seznámení s budoucí poradkyní

  • Vysvětlení, v čem spočívá raná péče a co rodině tato služba může nabídnout

  • Rozhovor o průběhu vývoje - dítěte do této chvíle -

  • Seznámení s individuálním plánem a dalšími dokumenty nezbytnými pro poskytování služby

  • První doporučení, jak s dítětem pracovat a podporovat ho v jeho vývoji

Co od poradkyně Rané péče EDA nelze očekávat:

  • Hodnocení úklidu domácnosti

  • Hlídání dětí

  • Určování diagnózy dítěte

  • Provádění zrakových cvičení

Na konci první konzultace se poradkyně zeptá, zda má rodina o službu stále zájem. Pokud ano, podepíší žádost o službu a domluví termín vstupního jednání, které je zásadní pro přijetí rodiny do rané péče.

3. Vstupní jednání 


  • Vstupní jednání probíhá většinou na našem pracovišti v rané péči EDA na Chodově v Praze 4. Může se ale stát, že dítě ze závažných důvodů nemůže cestovat. V takovém případě vyjede tým rané péče  i na vstupní jednání do bydliště rodiny.

  • Rodina se setká se svou poradkyní, se zrakovou terapeutkou a s konzultantkou pohybového vývoje dítěte. 

  • Zraková terapeutka dítě vyšetří a posoudí, jak dítě zapojuje zrak, jaké jsou jeho zrakové funkce a dovednosti.

  • Po domluvě s rodiči je vyšetření natočeno na kameru, aby zraková terapetka měla dostatek podkladů pro zpracování zprávy z posouzení zrakových funkcí. 

  • Pro dítě by vyšetření mělo být zábavou. Využívají se k tomu zajímavé  hračky, speciální pomůcky a  standardizované testy. Vše se volí podle věku a možností dítěte. 

  • V případě potřeby s dítětem krátce pracuje i konzultantka pohybového vývoje. 

Po tomto vstupním jednání tým rané péče rodině službu buď doporučí, či nikoliv, případně nabídne možnost oslovit ranou péči pro rodiny dětí s jinou cílovou skupinou. Rodina se poté rozhodne nabídku služby (ne)využít.

4. Individuální plán spolupráce


Co čeká rodinu v případě, že se pro službu rané péče rozhodne. Ihned po domluvě na spolupráci poradkyně s rodinou sepíše dohodu o službě rané péče a rodina podepíše souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR. Dle domluvy s rodinou, většinou do 1 měsíce, následuje konzultace v rodině.  

První konzultace po vstupním jednání slouží především k nastavení spolupráce mezi rodinou a ranou péčí – respektive poradkyní. Tento proces se nazývá individuální plánování. 

Sestavení individuálního plánu je pro efektivní poskytování služby velmi důležité.

  • Při tvorbě individuálního plánu se poradkyně domlouvá s rodinou na oblastech, ve kterých jim může služba rané péče pomoci.

  • Pro poradkyni  je individuální plán důležitým vodítkem. Udává určité hranice – na co se chce rodina s poradkyní zaměřit, co naopak není tématem pro službu rané péče. Zároveň dává pravidelným konzultacím strukturu a kontinuitu.

  • V praxi se nejprve popíše aktuální situace rodiny a rozvoje dítěte v jednotlivých oblastech. Dále se poradkyně zaměří na témata, která rodina nejvíce řeší. Z těchto témat společně s rodiči sestaví jednotlivé cíle, které jsou pro rodinu důležité a kterým se ve spolupráci s ranou péčí chtějí věnovat.

  • Individuální plán je živý dokument – poradkyně s ním pracuje při každé konzultaci, vede s rodiči dialog o tématech, které jsou pro ně důležité, vymýšlí společně postupy a možnosti, jak se v jednotlivých oblastech posunout k plánovanému cíli. 

  • Cíle mohou být krátkodobé i dlouhodobé a v průběhu plánu se mění, jak přichází nová témata


Individuální plán se sestavuje s rodinou na 1 – 1,5 roku. Před koncem jeho platnosti ho s rodinou poradkyně vyhodnocuje a domlouvají se  na případném dalším plánu spolupráce.

Někdy může být pro rodiče složité při intenzivní péči o dítě vnímat plně jeho pokroky a ocenit svoji často tvrdě odvedenou práci. Díky individuálnímu plánu mají  možnost se společně s poradkyní podívat na to, jak postupně dosahují svých cílů a zaznamenat i drobné krůčky na cestě k harmonickému vývoji jejich dítěte.